Kam publikovat¶

Na trhu je nepřeberné množství konferenci a vydavatelů, kteří soupeří o pozornost autorů. Z pohledu pracovníka na vysoké škole v ČR je vhodné publikovat pouze do malé části periodik a konferencí. Zde je navíc ve hře určitá nejednoznačnost. Je hodnocení vědy a výzkumu z pohledu vlády ČR (na základě tohoto hodnocení dostáváme peníze) a vnitřní hodnocení pro habilitace (získání doc. a prof.). Hodnocení vlády je obvykle poněkud přísnější (jsou výjimky), nicméně lze vydat určitá obecná doporučení:

• Konference: Jakákoliv konference je samozřejmě zajímavá z pohledu společenských vazeb a feedbacku, nicméně pouze konference, které jsou zařazeny na seznam Thomson Reuters jsou z hlediska ministerstva (a většiny zahraničních institucí) uznávány. Pokud Vaše konference na seznamu není, ukazuje to na fakt, že z mezinárodního pohledu není (zatím) významná. V potaz lze brát také konference, které vydávají sborník indexovaný v ISI nebo SCOPUSu (viz níže). Nicméně tato indexovanost sama o sobě kvalitu nezaručuje, pouze bude publikace uznatelná. Např. konference WSEAS jsou známé tím, že jsou zařazené do indexů přestože obecná kvalita je diskutabilní a řada kvalitních institucí články z těchto konferencí neuznává. Velmi dobré je zjistit si u konference index citovanosti. Kvalitní konference jej zveřejňují. Conference Alerts obsahuje také přehled veškerých konferencí z celého světa seřazených chronologicky a dle zaměření (zelená zpráva u konference říká, do které databáze je výstup zařazen).
• Časopisy: Zde je z pohledu ministerstva i vnitřní vyhlášky důležité, aby časopis byl indexovaný v ISI, SCOPUSu nebo byl na seznamu ministerstva pro české neimpaktované publikace hodnocené jako vědecké časopisy. Ostatní časopisy, jakkoliv dobré, nejsou jako vědecké hodnoceny. To je případ řady Open Acess časopisů, aj. Důraz musíme klást zejména na časopisy v indexované v ISI, protože z těchto publikací se nám počítá citační index důležitý pro získávání grantů, postup na vyšší věděcké pozice, atp. Citační index SCOPUSu přestává být brán v potaz.
• Velmi dobře je hodnocen také software a mapa s odborným obsahem, nicméně podmínky pro jejich uznání se rok od roku mění.

Hodnocení vědeckých výstupů¶

Jak bylo uvedeno výše, každý výsledek lze hodnotit ze dvou pohledů:

Podmínky nutné pro ukončení Ph.D. studia (obvykle nutnost publikovat alespoň jeden článek v recenzovaném vědeckém periodiku, na některých univerzitách i nutnost publikovat impaktovaný článek), případně podmínky pro habilitaci na doc. nebo prof. (vyhláška rektora MENDELU): v prvním případě je splnění podmínky hodnoceno ANO/NE, ve druhém případě je součástí vyhlášky obsáhlá tabulka, která specifikuje počty bodů za jednotlivé výsledky a metodu rozdělení mezi autory.

Hodnocení MŠMT: Na webových stránkách Rady pro vědu výzkum a inovace lze nalézt aktuální tabulku hodnocení výstupů. Nicméně tyto hodnoty jsou dále násobeny oborovými koeficienty, takže výsledné body jsou zcela jiné. Následující tabulka představuje orientační nástřel dle metodiky pro roky 2010-2012. Hodnotu výstupu lze zjistit vHodnocení výsledků výzkumných organizací.

Vyhledávací služby pro ověření časopisů a počítání citací¶

Databáze pro vyhledávání publikací (klikněte na obrázek). Pokud se periodikum nenachází v jedné z níže uvedených databází, tak není z hlediska metodiky hodnocení VaV v ČR relevantní. Zdroje jsou rozděleny do tří skupin - Master Journal List Thomson Reuters (vyhledávání periodik s IF, nebo periodik v databázi The Thomson Scientific Database), ISI Web of Science (vyhledávání v databázi dle publikovaných výsledků, zařazeny jsou periodika i konference, jedná se o rozšířenou verzi T-R seznamu) a poslední SciVerse Sopus (databáze abstraktů a citací).

Hodnocení výzkumné činnosti v ČR (aktualizace pro rok 2013)¶

Zde se nachází platná Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů. Níže je uveden pouze její výtah. Již hodnocené výsledky lze ověřit v databázi RIV - IS výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (přehled evidovaných výstupů VaV).

Hodnocení v roce 2013 bylo rozděleno do tří pilířů: I.) publikační výsledky (články v časopisech, na konferencích atp.), II.) hodocení vybraných výsledků VaV a III.) nepublikační výsledky (software, mapy s odborným obsahem atp.).

Pilíř I: publikační výsledky

• Články v časopisech: Hodnotí se pouze články evidované v databázi WoS a SCOPUS. V případě ekonomie také ERIH. Nesmí se jednat o konferenční přízpěvky. V obou případech se hodnota publikace počítá na základě pořadí časopisu v dané kategorii (Computer Science, Art. Intelligence). Pořadí časopisu z WoS lze nalézt na: Journal Citation Report. Pořadí časopisu v databázi SCOPUS lze nalézt v SJR. Bodové hodnocení výsledku je 10-305 bodů. Přesný výpočet hodnoty časopiseckého článku je uveden v XLSX souboru v příloze tohoto článku. Stačí do něj dosadit pořadí časopisu v rámci skupiny a počet časopisů ve skupině.
  Příklady: Kybernetika 18/21, Neural Networks World 104/114, Acta Universitatis - 206/287. 
• Článek ve sborníku konference: Musí být uveden v databázi Scopus (při vyhledání podle názvu vyberte "Conference") jako "Book Series" nebo "Conference Proceedings" nebo v databázi Conference Proceedings Citation Index. Pokud je přidělena ve Scopus nenulová hodnota SJR, je hodnocen článek podle vzorce uvedeného opět v příloze článku. Ve všech ostatních případech je hodnota článku 8. Rozsah hodnot bodů je celkově 8-60.
  Příklad: Konference UIST se nachází ve Scopus. Její hodnocení SJR ale není uvedeno (nelze na název konfrence "kliknout"). Konference Human Factors in Computing Systems je také ve Scopus a její SJR je pro rok 2012 0.585 - pořadí konference zjistím opět ze stránek SJR.
• Knihy/kapitoly v knize: jsou hodnoceny 4-120 body (od roku 2014), hodnocení přidělí panel hodnotitelů, kde 4 body jsou základní splnění předpokladů odborné knihy. Nelze uvádět skripta, překlady atp. Kniha, resp. kapitola v knize, které budou nalezeny v Conference Proceeding Citation Index nebo ve Scopus jako "Book Series" nebo "Conference Proceedings" jsou hodnoceny 0 body. Hodnotit se budou pouze publikace, které jsou k dispozici v Národní knihovně. V případě zahraničních vydavatelství je tam musí dodat předkladatel. 

Pilíř II: excelentní výzkum

Spočívá v hodnocení spičkových výsledků výzkumu. Za získání projektu European Research Council je bonus 2000 bodů. Dále může předkladatel za každých 10 mil. podpory v předchozím roce předložit jeden výsledek, který bude posuzován panelem. Z pohledu instituce je tedy dobré mít část výsledků mimořádně kvalitních.

Pilíř III: nepublikační výsledky

Pevné bodové ohodnocení je stanoveno u: patent (100 bodů EU/USA/Japonsko, 50 bodů český nebo národní, 10 bodů ostatní), plemeno a odrůda (v obou případech 25 bodů). Ostatní výsledky (software, mapa s odborným obsahem atp.) budou hodnoceny na základě finanční podpory z projektů aplikovaného výzkumu a smluvního výzkumu.